Kdy to bylo "kdysi dávno"? Když jsme byli malí? A jak moc malí? Když byli malí naši rodiče? Nebo jejich rodiče? Nebo jejich praprapraprarodiče? Nebo když byli malí pralidé v pravěku? A co víme o "kdysi dávnu"? Jak vypadal svět za dávných časů? A kde se o tom můžeme dozvědět?

Čtenářská dílna byla plná otázek a podnětů k pátrání a bádání. Zjistili jsme, že každý z nás považuje za "kdysi dávno" trochu jiné dávno. Že každý máme doma nějaký poklad z různě dávných časů.

Od paní knihovnice jsme dostali krásné záložky do knížek a od paní Štěpánky pracovní listy s vtipnou praprabásničkou. Ta se nám moc hodila, protože právě opakujeme kořeny slov a pomohla nám procvičit si slova s PRA v kořeni a slova s PRA v předponě. Dokonce jsme jich dokázali sami ještě spoustu vymyslet. Až bude pan Šrut psát další báseň o pravěku, mohl by nás hnedle angažovat. Na nějaký ten PRAkoš, PRAauto nebo PRAkino si jistě stačí docela dobře i sám, ale co slova s PRA v kořeni? To je jiná. PRAvda je, že je to docela PRAcné, takže bychom za to určitě chtěli PRAchy, což jistě není něco, po čem autor zrovna PRAhne.

Jo a objevili jsme naši fotku v Klecanském zpravodaji, což nás velmi potěšilo. Objevili jste ji také? 

Po návratu do školy nám ještě zbyla chvilka času na krátké popovídání a na našeho oblíbeného Českého lva, se kterým jsme se podívali právě do pravěku.