Když jsme dostali úkol zamyslet se nad tím, co by mohlo být dobrým skutkem prospěšným ostatním lidem, napadala nás spousta možností. Víme, že je důležité trávit čas se starými lidmi, že je důležité, aby bylo naše město čisté, ale taky je důležitá naše škola. Vnímáme ji jako součást svého současného života a prostředí, které nás obklopuje nás zároveň i inspiruje nebo stresuje. Omlácená omítka a špinavé stěny jsou výsledkem neopatrného a bezohledného vandalství našich spolužáků, ale také nekvalitních materiálů a ztížených podmínek, se kterými se musíme na chodbách potýkat. Uklidili jsme si třídu a snažíme se ji udržovat v pořádku. Mrzí nás, pokud se v naší třídě cokoliv rozbije a chtěli jsme tímto skutkem otevřít oči i ostatním spolužákům. Chceme se učit  v hezkém prostředí, alespoň tak hezkém, jak nám finance a schopnosti dovolují. Doufáme, že budeme příkladem všem, kteří nám školu bezdůvodně špiní. Doufáme, že nezůstaneme sami. Strávili jsme zde několik hodin opravami a malováním poškozených částí. Neodešli jsme z vyučování, ale obětovali jsme svůj volný čas, svoje kroužky, svoje záliby, hraní počítačových her. Pokud to bude potřeba, zase to zopakujeme, protože chceme být pyšní na školu, do které chodíme. Komu jsme prokázali dobrý skutek? Sobě, panu školníkovi, paní uklizečce, dětem v družině, všem, kteří se snaží zlepšit naše prostředí, ve kterém se učíme, všem, kteří chodí po chodbách, které ovlivňují jejich stres nebo pohodu.  Není to chleba pro děti v Africe, ale je to práce, kterou jsme věnovali škole.