Puštík obecný - Strix aluco
naše nejhojnější sova, jejíž stav není doposud ohrožen.
Ovšem jeho blízký příbuzný puštík bělavý patří mezi kriticky ohrožené druhy našich ptáků.

Víte, v jaké filmové pohádce vystupoval nejznámější puštík Rozárka?

Ano, byly to Tři oříšky pro Popelku!

Kuba velice pěkně vlastnoručně napsal:
"Puštík patří mezi naše nejhojnější sovy. Obývá lesy, parky, žije i v blízkosti člověka, například hnízdí i v budovách.
Váží asi 0,5kg a je asi 40cm dlouhý. Má tmavé oči.
Loví v noci z místa, kde sedí a kořist dokáže najít ve tmě pouze podle zvuku. Potravu tvoří drobní živočichové jako myši, žáby, ale i hmyz. Potravu ohmatává hmatovými pírky, která jsou na zobáku a pařátech. Kořist polyká celou i s chlupy a peřím.
Puštík si nestaví hnízdo, většinou snáší 2-3 vejce do dutin stromů, na půdy nebo v lese na zem. Mláďata se líhnou slepá a rodiče je krmí dva měsíce. Puštík žije v párech po celý život.
Všechny sovy jsou užitečné na polích a v lese chytáním hlodavců, kteří tvoří jejich potravu. Bohužel dost sov zahyne ve tmě při srážce s autem nebo při pojídání otrávených hlodavců. Protože puštík obecný je dosud hojná sova, tak si zaslouží naši ochranu a péči."

Referát od Pavla je naprosto vyčerpávající:
"Puštík žije v celé Evropě kromě severních oblastí, např. jižní Rusko, Kavkaz, černomořské a středomořské části Malé Asie.
Je to sova nenápadná, o něco menší než kalous ušatý (36-43cm). Má mohutnou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou krátká - rozpětí 81-96 cm, široká a zaoblená, ocas krátký. Barva je od šedé přes různé odstíny až po rezavou s tmavým žíháním. Samice jsou o něco větší.
Hnízdí zejména v listnatých, smíšených a jehličnatých lesích. V Česku do 1800 metrů. Hnízdo si buduje ve stromových dutinách, výjimečně v budovách. Samice snáší 1-6 vajec během půlky března.
Aktivní je v noci. Převážně se živí lesními hlodavci (myšice, norník), hmyzožravci (rejsek, krtek). Dále ptáky do velikosti sojky a obojživelníky, občas i větším hmyzem.
Bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, když se přiblíží k hnízdu. Své útoky směřuje na hlavu. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o oko i o zrak.
Čerpáno z: Jan Dungel, Karel Hudec - Atlas ptáků České a Slovenské republiky
19.dubna 2008

Velice pěkně popsal puštíka i Adam:
" Je to pravá lesní sova, která žije v listnatých i smíšených lesích. Hnízdí v dutinách stromů, ale i v budkách, na půdách, ve věžích a starých hnízdech dravců. 
Puštík je velká sova bez pernatých "oušek". Rozpětí má až 1m, samec je poněkud menší.
Hnízdí velmi brzy, často již v únoru. Snáší 2-6 vajec, na kterých sedí samice asi 30dní. O mláďata pečují rodiče ještě dalších 10 týdnů.
Puštík je obratný lovec, který loví kořist od velikosti střevlíka až po potkana. Myši a hraboši jsou jeho nejoblíbenější potravou.
V České republice hnízdí asi 15 000 párů puštíka obecného.
Literatura: Walther Thiede - Poznáváme dravce a sovy
20.dubna 2008

Zde je Péťův krasopisně sepsaný referát:
" Puštík je naše nejhojnější sova. Celoročně obývá všechny druhy lesů, ale také parky a hřbitovy. Hnízdí v dutinách starých stromů nebo na půdách osamělých stavení. Je to středně velká sova s rozpětím křídel 90-100 cm a váží 300-700 kg. Má tmavé černohnědé oči. Kolem očí má "závoj". Vyskytuje se u nás ve dvou barvách, v zrzavé a šedé. Na křídlech má několik světlých skvrn. Samička je větší než sameček, barvou se neliší. Na hnízdišti se zdržuje po celý rok. 
Samička sedí v hnízdě na 4-5 vajíčkách 28-30 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po dalších 30 dnech.
Potrava je pestrá. Tvoří ji drobní savci, ptáci, ryby i plazi.
Puštík je velmi útočný a nebezpečný pták. Bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, když brání své hnízdo.
Literatura: Naše zvěř, Wikipedie
18.dubna 2008

Kalous ušatý - Asio otus
poměrně hojný, přesto zákonem chráněný druh sovy.
Jeho blízký příbuzný kalous pustovka již patří mezi silně ohrožené druhy našich ptáků.

Letos na jaře (2008) několikrát pozorován v okolí školy (houkání samce, volání samice, tleskání křídly za letu v době námluv, sedící dospělý jedinec)

Jeho existence je ohrožena nedostatkem hnízdních příležitostí. Z naší krajiny rychle ubývají staré doupné stromy.

Referát od Martinky:

" Kalous žije v lesích, hájích, zahradách, parcích a na hřbitovech.
Má ohnivě oranžové oči a nádherné černé i hnědé peří. Víte, proč se tato sova jmenuje kalous ušatý? Protože má na hlavě vztyčená péřová "ouška".
Kalous je u nás patrně nejpočetněji hnízdící sovou. Hnízdo si sám nestaví. Využije starých cizích hnízd. Hnízdí na okrajích lidských obydlí, v rozlehlejších zahradách a parcích. Vajíček mívá 4 až 6. Mláďata se v hnízdě stále vrtí a večer pokřikují.
K obživě mu slouží drobní savci až do velikosti potkana, především hraboš polní. V blízkosti lidských sídel spořádá i vrabce. Kalous ušatý velmi prospívá hubením škodlivých hlodavců.
Je zákonem chráněný. Je užitečný! Nikdy kalouse nehubte!"
Použitá literatura: Z ptačí říše - Jaroslav Spirhanzl, Lesní ptáci - Pavel Vašák-Jan Dungel
19.dubna 2008                    1*

Referát od Elišky:
"Kalous ušatý se vyskytuje v jehličnatých a smíšených lesích v Severní Americe, Evropě a Asii s výjimkou nejsevernějších oblastí.
Tělo kalouse ušatého je středně velké (35cm). rozpětí křídel je až 100cm, má hmotnost 300g. Má žlutavý závoj kolem velkých oranžových očí, malý černý zobák a na hlavě pírka připomínající "ouška". Barva peří vypadá jako kůra stromů.
Kalous ušatý využívá stará opuštěná hnízda ptáků, která si upraví. Snáší 4-6 vajec, mláďata opouštějí hnízdo po třech týdnech po vylíhnutí.
Kalous ušatý loví hlavně drobné hraboše, ale i potkany, křečky, veverky, žáby, malé ptáky a hmyz. Nejraději má myši a chrousty.
Objeví-li se blízko hnízda s mláďaty nepřítel, samice se ho snaží odlákat tím, že předstírá zranění křídla."
Čerpáno z : net w.příroda.cz
20.4.2008                                                       1*

 Referát od Kačenky:

" Kalous ušatý se vyskytuje hlavně v jehličnatých, listnatých nebo smíšených lesích. Může obývat i polní remízy či větší parky.
Kalouse si hodně lidí plete s výrem velkým, protože má také pernatá "ouška". Má ohnivě oranžové oči. Má hodně pestré zbarvení. Je světle žlutohnědý s tmavými skvrnami. Sova dosahuje velikosti hubenějšího puštíka.
Hnízdí většinou ve starých hnízdech po jiných ptácích, málo na zemi nebo v dutině stromu. Samice snáší 4-6 bílých vajec. Sedí na nich 27-28 dní.
Kalous se živí hraboši, drobnými ptáky, obojživelníky a hmyzem. Hodně lidí si myslí, že sovy zabíjejí kořist zobákem, ale sovy zabíjejí drápy. Zobákem jenom trhají.
Zajímavostí u kalouse ušatého (stejně jako u puštíka bělavého) je, že při přemnožení hrabošů může začít hnízdit už brzy na jaře a tím může hnízdit dvakrát do roka."
Použitá literatura: časopis Naše zvěř a Kapesní atlas ptáků
19.4.2008 

Výreček malý - Otus scops
Patří mezi našich 35 kriticky ohrožených druhů ptáků.
Vzácně hnízdí na jižní Moravě. Je to sovička tažná.

Výr velký - Bubo bubo
patří k ohroženým druhům


Sova pálená - Tyto alba
silně ohrožený druh

Odstavečky s větami se nám trochu promíchaly. Dokážeš je srovnat do takového pořadí, aby vyprávění o sově pálené mělo hlavu a patu? Pomůže ti osnova referátu.

Sova pálená je silně ohrožený druh. 
Je sice rozšířená po celém světě, ale v Evropě a také v České republice je v současnosti velice málo početná. Z některých našich krajů zcela vymizela.
- - - - - - - - - -
Rozborem tohoto vývržku odborníci zjistí, jakou kořist sova ulovila.
- - - - - - - - - -
Obývá otevřenou krajinu, pole, louky a křovinaté porosty.
- - - - - - - - - -
Mláďata v hnízdě jsou celkem hlučná, v noci mohou být slyšet i na větší vzdálenost. Při ohrožení vydávají syčivé zvuky.
- - - - - - - - - -
Je asi 35cm vysoká, velikosti holuba. Na první pohled zaujme srdčitým závojem na obličeji z bílého peří, který není pouze ozdobou, ale pomáhá sově při sluchové orientaci.
- - - - - - - - - -
Hnízdí v dutinách stromů, ve věžích kostelů, na půdách, v hradech, ve starých stodolách, skladech a silech.
- - - - - - - - - -
Nejčastěji loví hraboše, myši, drobné ptáky, hmyz, žáby a někdy uloví i netopýra. Potravu polyká vcelku. Po několika hodinách nestravitelné zbytky (kosti, lebky, chlupy, drápky, krovky brouků) v podobě válečku vyvrhne.
- - - - - - - - - -
Samička snáší 4-7 matně bílých pravidelně kulovitých vajec na dno dutiny, obvykle vždy jedno vajíčko po dvou dnech. V intervalu dvou dnů se potom také z vajíček klubou mláďata. V letech, kdy je hodně hrabošů, může zahnízdit i 2x v roce.
- - - - - - - - - -
Má velké černé oči a světlý zobák. Její končetiny jsou nápadně dlouhé. Má také dlouhá a nádherně vybarvená křídla. Konce per jsou vroubkované, aby její let byl neslyšný. Rozpětí křídel je 80 až 90 centimetrů. Ocas má krátký.
- - - - - - - - - -
Sova pálená má velice vyvinutý sluch. Loví za soumraku, ale i v naprosté tmě je schopna ulovit hraboše pouze podle sluchu. Je také schopna uslyšet svou kořist několik centimetrů pod sněhem.
- - - - - - - - - -
V současnosti se snaží ornitologové ve spolupráci s ochránci přírody a chovnými stanicemi sovy pálené znovu do naší přírody umísťovat.

Sýček obecný - Athene noctua
silně ohrožený druh sovy

Referát od Martinky:

Sýček obecný (Athene noctua)
Sýček se vyskytuje v naší zemi v parcích, sadech, zahradách, lesících a hřbitovech. Hnízdí v dutinách stromů, skal a staveb.
Sýček je čiperná a nevelká (jako kos) kropenatá sovička. Oči má jasně žluté. Hnízdo bývá v dutých stromech, ve štěrbinách zdí, na půdách apod.
Vejce zahřívá samice, mladé krmí oba rodiče. Blízkost svého hnízda sýček prozrazuje častým křikem.
Sýček se živí převážně drobnými hlodavci. Mohou to ale být i brouci, kobylky a drobní obratlovci.
Sýček je aktivní za soumraku a zčásti i ve dne.
Jistě se jen usmějeme nad pověrčivým strachem z houkání sýčka, který prý přivolává smrt.
Máme jej všude chránit, vždyť hnízdí jen jednou do roka a nikde jich není nazbyt.
Použitá literatura: Jaroslav Spirhanz Duriš - Z ptačí říše
Pavel Perina, Alena Čepická - Kapesní atlas živočichů
Karel Jiřík, Stanislav Mottl - Atlas zvěře
30.března 2008

Michalka o sýčkovi vybrala a napsala:
Sýček obecný se vyskytuje od pouští až po zónu severských jehličnatých lesů, ale směrem k severu jeho početnost rychle ubývá. Polopouště, step, kulturní krajina a ovocné sady, často v blízkosti lidských sídel.
Sýček obecný má velkou hlavu s plochým temenem, oválným obličejem a žlutýma očima.
Hnízdí v dutinách, kam samička v dubnu snáší čtyři až šest bílých vajíček. Sýčkové žijí po celý život v párech a na celý život také osídlují svůj revír, v němž hnízdí.
V létě se živí hlavně hmyzem, dále myšmi, které sýček může polknout bez roztrhání. Je to nebojácný pták, který napadne i krysu a lasičku. Je schopen ubránit své hnízdo před kočkou, ale ne před kunou, která samičku sýčka sedící na vejcích usmrtí.
Říká se o něm, že přivolává smrt. Tato legenda vznikla ve středověku. Když byl v dávných dobách někdo nemocný, tak mu u postele hořela svíčka. Její světlo lákalo k oknu noční hmyz a tento hmyz sýček lovil. Proto se často objevoval v blízkosti nemocných i zemřelých. Sýček se často ozýval houkáním, které si lidé překládali jako "pojď" a mysleli si, že sýček volá duše zemřelých. Z tohoto důvodu byl v minulosti často likvidován.
Vědecké jméno sýčka obecného je Athene noctua, což tnamená Athénina sova, sova bohyně moudrosti.
30.března 2008

Kačenka M. se velmi zajímá o přírodu a byla první, která se pustila do psaní o sovách:
Sýčka obecného můžeme počítat mezi ohrožené sovy. 
Obývá hospodářská stavení, zahrady, parky, hřbitovy, aleje i drobné lesíky.
Je to malá sova dosahující velikosti hrdličky, která v rozpětí měří kolem 50cm a váží 140g. Hnědý hřbet je poset bílými skvrnami a i bělavá spodní strana je podélně hnědě skvrnitá. Má žluté oči.
V březnu začíná jeho tok, který trvá až do května. V této době se sýček ozývá kvílivým "kúvit-kúvit", jindy vyráží štěkavé "kef-kef", a dokonce dovede vyluzovat naříkavé skřeky připomínající pláč.
Hnízdí jednou do roka. Samice snese 4-5 bílých vajec.
Potravou sýčka jsou myši, drobní obratlovci a hmyz.
O sýčkovi víme, že ho bohyně Athéna (bohyně moudrosti) nosila na rameni.
Kniha - Atlas ptáků
29.března 2008